Filozofie školy

• Vytvořit pro své žáky neanonymní, příjemné prostředí s dobrými mezilidskými vztahy, ale přitom s vysokými nároky na studijní, výchovné a pracovní výsledky.
• Vést praktické vyučování v duchu týmové spolupráce na konkrétních činnostech při produktivní práci a v úzké součinnosti s vybranými partnery.
• Umožnit maximálnímu počtu žáků absolvovat část profesní přípravy na zahraničních stážích. Cílovými zeměmi jsou Itálie, Německo, Rakousko, Kypr a Slovensko.

Dny otevřených dveří 2013 / 2014

• Čtvrtek 21. 11. 2013 - od 10:00 do 16:00 hodin
• Čtvrtek 05. 12. 2013 - od 12:00 do 16:00 hodin
• Návštěva a prohlídka školy je možná kdykoliv po předchozí dohodě: v Po-Čt od 7.30 do 16.00 hodin, v Pá od 7.30 do 14.00 hodin.

Studijní a učební obory SOŠ a SOU

Hlavní oblasti působení

je výchova a výuka žáků a dospělých pracovníků v rámci celoživotního vzdělávání. Škola je státní, se zaměřením na gastronomii, služby a zemědělství s vícestupňovým vzděláváním. Má regionální působnost. Počet přihlášených žáků je pravidelně vyšší než škola ke studiu přijímá. Po získání základních dovedností na škole si žáci rozšiřují své odborné návyky na praxi ve vybraných nejlepších firmách regionu. Žákyně i žáci se pravidelně úspěšně účastní odborných soutěží. Vrcholem přípravy a zároveň potvrzením výsledků výchovně vzdělávací práce jsou exkluzivní akce jako například kompletní příprava rautů na Pražském hradě pro několik set hostů. Žáci se tak učí v nejnáročnějších podmínkách týmové práci, ale zároveň samostatnosti. Při odlišnosti profesí si uvědomují, že jeden druhého potřebuje k dosažení konečného konkrétního výsledku. Absolventi nacházejí pracovní uplatnění po ukončení školy bez problémů.
Škola provozuje následující doplňkové činnosti: zejména hostinskou činnost, poskytuje ubytování, silniční motorovou dopravu osob, pořádá dětské rekreační a vzdělávací akce, kurzy a přednášky, rekvalifikace v povolených oborech. I část doplňkových činností slouží k rozvoji dovedností a návyků žáků a poznání reálných provozních podmínek.

Vývoj školy

Škola se transformovala v období 1990 - 1995 z ryze zemědělského učiliště s úzce zaměřenými učebními obory pro zemědělskou velkovýrobu (max 120 žáků) na regionální školu se zaměřením na gastronomii, služby a zemědělství s vícestupňovým vzděláváním (počet žáků stoupl na 400). Změnou struktury a náplně oborů se též změnilo personální, materiálně technické a organizační zabezpečení.

Partneři školy

Škola je členem Asociace kuchařů a cukrářů ČR, Agrární a Hospodářské komory, Klubu podnikatelů Mladoboleslavska a spolupracuje s dalšími partnery. Škola trvale spolupracuje v rámci praktické přípravy žáků téměř s padesáti vybranými smluvními pracovišti v regionu.

Zapojení do mezinárodní spolupráce

Žáci reprezentují české školství také v zahraničí. Škola trvale spolupracuje s partnerskými školami, podnikateli a státní správou a samosprávou v Rakousku, SRN, na Slovensku a v Itálii. Žáci absolvují praxe též ve Španělsku a na Kypru. Zapojení školy v mezinárodní spolupráci je v rámci programu EU Leonardo da Vinci, programu Fondu budoucnosti Tandem a v rámci recipročních vztahů.
Škola byla ohodnocena za předkládané projekty v rámci programu mobilit EU Leonardo da Vinci a organizaci stáží Pečetí kvality a v roce 2005 Evropskou cenou kvality (ocenění bylo předáno škole v Oslo v Norsku).

Ekonomické výsledky

Škola dosahuje trvale vyrovnaného hospodaření. V uplynulých letech neskončila nikdy ztrátou v hospodaření. V rámci doplňkových činností získává další finanční zdroje pro rozvoj SOU.

Předpokládaná perspektiva školy a oborů

Koncepce rozvoje školy a její transformace na regionální školu se zaměřením na gastronomii, služby a zemědělství s vícestupňovým vzděláváním byla vytvořena v souladu se záměry zaměstnavatelské a podnikatelské sféry, úřadu práce a zřizovatele, zájmu žáků a rodičů.
Skladba oborů na škole byla volena tak, aby jednotlivé obory spolu vzájemně souvisely, na sebe navazovaly a vytvářely tak jednotný samostatný celek. Všechny obory souvisí přímo či nepřímo s rozvojem venkova.
Vzhledem k rozvoji regionu (i díky firmě Škoda a.a.s. v Mladé Boleslavi) a tím zvyšování kupní síly obyvatel, probíhá i rozvoj sféry služeb. Je stálá potřeba pracovníků, zejména oboru Kuchař - číšník (viz inzerce - nabídka pracovních míst). Výuka v oboru cukrář(ka) je rozšířena o tématické celky pekařství a tím je umožněna univerzálnější volba uplatnění absolventů na trhu práce.
Mladoboleslavsko je tradiční zemědělskou výrobní oblastí s intenzivním zemědělstvím. Zemědělské obory jsou široce koncipovány pro všestranné uplatnění absolventů.
Počty přijímaných žáků jsou optimální ve vztahu k nabídce pracovních míst na trhu práce. Dle sdělení Úřadu práce v Mladé Boleslavi je uplatnění našich absolventů téměř bezproblémové. Někteří absolventi našli pracovní uplatnění i v zahraničí.

Závěr

Vzhledem k zájmu o studium na naší škole, k jejím ověřeným výsledkům při dosavadní činnosti a uplatnění absolventů na trhu práce předpokládáme setrvání v dosavadním trendu rozvoje školy a v přijímání žáků do výše uvedených oborů.

Historie Horek nad Jizerou a zámku

Chceme Vás stručně seznámit s historií osídlení míst, kde se nachází škola. Vědecký výzkum v letech 1952 a 1953 odkryl pozůstatky pobytu neandrtálců, tedy starší doby kamenné. Žili zde před 250-150 tis. lety a živili se lovem zvěře, ryb a sběrem divokých plodin, přebývali v jeskyních nebo prostých úkrytech. Používali otloukané nehlazené kamenné nástroje, nádoby ještě neznali.
Náš kraj tehdy pokrývala tundra, to je travnatá krajina s křovinami, kde stromy rostly jen řídce. Na nich se proháněli divocí koně, sobi, ale žili tu i mamuti a jeskynní medvědi.
S příchodem doby ledové se dramaticky zhoršily klimatické podmínky a neandrtálský člověk z těchto končin odešel. Vrátil se až v mladší době kamenné, zčásti z oblasti Dunaje, zčásti to byli příslušníci stěhovavých normanských kmenů. To bylo asi 5 tis. př. n.l.
Noví osadníci již pěstovali obiloviny, chovali dobytek, vyráběli keramiku, používali opracované kamenné nástroje nasazené na topůrku a žili v chatách z dřevěných kůlů, jejichž stěny byly vypleteny proutím a omazány hlínou smíšenou s plevami. Osídlení krajiny je trvalejší a vyvíjí se zejména u řek a potoků. Postupem času se lidé naučili vyrábět kovové předměty, té době říkáme doba bronzová (2000 - 500 př.n.l.), lidé už využívali síly zvířat při obdělávání polí a zdokonalili se v chovu hospodářských zvířat. To už do narození Krista zbývalo asi 1000 let. Do poměrně pohostinné krajiny přicházely další kmeny, některé se zde usadily, jiné kmeny kraj spíše okupovaly.
K těm významným patřily bezesporu Keltové, chcete-li Galové, a to kolem r. 500 př.n.l. ti přivedli náš kraj k hospodářské prosperitě, byli však postupně vytlačení Germány.
Víte, že po Keltech nám zůstal název řeky Isara = rychle tekoucí, prudká až bystřinatá řeka?
A co se v těch letech dělo ve světě? Tak třeba v čase kdy se u nás rozvíjí doba bronzová (1500 př.n.l.), vzniká úžasná egyptská Nová říše, známá Cheopsova pyramida již stojí 1000 let. Byla to doba nelítostného boje mocných říší. Řekové, Římané, Egypťané, Etruskové, Asyřané, Peršané a další národy prožívali roky slavného rozkvětu i období pádu a bolesti. Řím nakonec ovládl Egypt, jeho expanze ale směřovala i na sever. Možná nevíte, že Římané byli i u nás. V nedalekém Zdětíně měli svůj tábor. Přesto, že malé římské oddíly k nám přinášely mnoho nového, římská vojska na území Čech nikdy nevkročila.

Léta běžela a v Evropě se rozšířil čilý obchodní ruch. Obchodníci potřebují cesty, aby mohli nabízet svoje zboží ve vzdálených krajích. Důležitými místy těchto cest jsou přechody přes řeky - brody. U většiny brodů proto od nepaměti stála opevnění, která tyto mělčiny na řekách střežila, aby byla zajištěna bezpečnost obchodníků. To už Germány vystřídali Slované a k nám proniká křesťanství. Panující kníže Boleslav přenesl místo svého působení z Chlumu na hrad nad řekou, dnešní hrad mladoboleslavský. To už se psal zhruba rok 950 n.l.
Vraťme se však k tvrzi, o které chceme hovořit. Dřevěná pevnost stála i na svahu u brodu, který byl na Jizeře v místech kde je dnes park v Horkách. U tvrze vznikla osada, jejíž obyvatelé měli povinnosti při střežení území, ale také dostávali kus půdy k svobodnému užívání. Osada se rozrůstala, dřevěné opevnění vystřídala kamenná tvrz. Přišla doba románská, doba pevné vlády knížat a králů, založená na vlastnictví půdy a spočívající v ovládnutí místního obyvatelstva. Naše tvrz dostává nám známé jméno - první dochovaná písemná zmínka hovoří o tom, že pánem na tvrzi byl Pešek, syn Fraňkův z Brodce. Vsi pod tvrzí se říkalo Horka, později Hůrka. Tok řeky, povodně a čas pak ves rozdělily na Brodce a Horky tak, jak je známe dnes. Panství neslo název brodecké a oddělená historie obcí se píše od roku 1346. Tvrz doznává řady přestaveb. Dnes nejstarší je čtyřboká věž z konce 15. století. Patrně za Vančurů z Řehnic vzniká z tvrze renesanční zámek. v dalších letech vládli na brodeckém panství různí čeští páni. Posledním byl Václav mladší Kaplíř ze Sulevic. Zapojil se do protihabsbuského odboje a po bitvě na Bílé hoře v r. 1620 byl odsouzen ke konfiskaci poloviny majetku. Přišel však o majetek celý a držitelem panství se stává v r. 1623 Matyáš Arnold z Klarsteina, císařský rada a sekretář dvorské komory. Rod Hartmanů vládl na Horkách přes sto let. Matyáš Hartman dokončil rozvoj panství výstavbou horeckého kostela, fary a špitálu (chudobince). Zámek se stal výstavním sídlem díky barokní přestavbě. Křídlo severojižní je postaveno na původních základech, nově bylo vybudovábno křídlo, kde je dnes školní kuchyň a domov mládeže. Stavebně se budova zámku do dnešních dnů nijak významně nezměnil.
Mikuláš Hartman z Klarsteina zemřel 8. července 1738 aniž po sobě zanechal mužského potomka. Dědictvím přešlo panství na jeho dceru hraběnku Polyxenu Alžbětu Des Four de Monte. V dalších dlouhých letech žil na horeckém zámku rod hrabat Clam Gallasů a poté Nostitz z Reinecků.
Kamenný pomník při křižovatce u cukrovaru nechala vystavět v roce 1852 hraběnka Karolina Nostitzová na paměť rozloučení s manželem Janem Nostitzem z Reinecků.
A to je jen několik let po revolučním roku 1848, doba kdy národní obrození probouzelo vlastenecké myšlení českých lidí. Vznikají čtenářské besedy, pěvecké spolky, ochotnická divadla a další spolky s cílem povzbudit užívání českého jazyka a posílit národní hrdost.
Přišla I. republika a s ní pozemková reforma. Šlechta ztratila svoje výsadní postavení. Panství mění svůj původní charakter a přechází v r. 1933 do majetku Josefa Hegra, rodáka ze sousedního Chotětova, ředitele pražské exportní společnosti. Po 310 letech se tak panství dostává opět do českých rukou.
Přišla II. světová válka, byl vytvořen protektorát Čechy a Morava. Na zámku se usadila posádka německé armády. V r. 1940 se v obci vyskytl tyfus, na který zemřelo několik lidí. Proto němečtí vojáci přesunuli svou posádku do Brodců, kde se ubytovali na radnici, v sokolovně a ve škole. Na zámek a do Horek se po čase zase vrátili a konali zde častá cvičení. Po tragických válečných letech se lidé dočkali osvobození. 10. května 1945 do vsi dorazil jízdní oddíl Ruské armády. Na zámku byl zřízen vojenský lazaret a ruština se stala do konce roku 1945, kdy Rudá armáda odešla z naší republiky, dalším jazykem, které silné zámecké zdi naslouchaly.
Lidé se nadšeně vrhli na budování zničených továren, měst a vesnic. S rokem 1948 se k moci dostává KSČ a věci obecné dostávají jiný spád. Znárodnění se nevyhnulo ani zámku a velkostatku v Horkách. Bylo zde zřízeno školící středisko Jednotného svazu českých zemědělců a v r. 1951 Zemědělská učňovská škola.